Při programování nového projektu/skriptu čelí programátor mimo jiné otázce, jakým jazykem psát kód. Jestli použít svůj mateřský jazyk nebo psát v universálnější angličtině.

V českém prostředí jde tedy o to, zda psát zdrojové kódy česky nebo anglicky. Oba přístupy mají své výhody i nevýhody.

Srozumitelnost

Podobně jako je pro česky hovořícího člověka snazší číst v češtině obyčejný text, tak i český zdrojový kód bude lépe čitelný.

Odlišení klíčových slov

Programovací jazyky obvykle obsahují tzv. vyhrazená klíčová slova, která mají nějakou speciální funkci.

Když programátor píše vlastní kód (názvy proměnných a funkcí) česky, získá několik výhod:

1. V podstatě nehrozí kolise při pojmenovávání identifikátorů, kdy by použil název již existující vestavěné funkce.

   Pokud například v PHP bude potřeba vytvořit funkci pro přepnutí, nejde ji pojmenovat switch:

   function switch() {
     // kód
   }

   Switch je v PHP vyhrazené slovo, takže tento kód skončí chybou, která není úplně vypovídající:

   Parse error: syntax error, unexpected T_SWITCH, expecting T_STRING

   JavaScript je na tom s popisem chyby trochu lépe:

   Syntax error while loading: expected identifier, got keyword 'switch'

   Někdy tomu dokáže předejít barvení kódu nebo editor, ale bez toho se jedná o hodně nepříjemný druh chyb.

2. Druhá výhoda je odlišení vlastního kódu, kdy se jde řídit jednoduchým pravidlem, že „co je česky, to jsem napsal“.

   Je tedy na první pohled jasné, že daná funkce není vestavěná a podobně.

Diakritika

Přestože v programovacích jazycích většinou není problém používat v názvech i diakritiku, s ohledem na editory to není moc rozumné. Může potom špatně fungovat barvení kódu, napovídání identifikátorů a podobně

Programátor musí umět anglicky

Poměrně rozšířený názor je, že programátor stejně musí umět anglicky. Osobně se domnívám, že nemusí. Minimálně v začátcích nebo pokud nepotřebuje sledovat nejnovější trendy / marginální oblasti, existují kvalitní zdroje i v češtině.

Kromě toho jsou typické skupiny lidí, které dají jednoznačně přednost češtině:

• Hodně mladí lidé, co ještě anglicky neumí.
• Starší lidé, co se anglicky nikdy neučili.

Universálnost

Velká výhoda psaní kódu v angličtině je potom oproti češtině v o hodně větší skupině lidí, která bude kódu rozumět.

To se může hodit při rozšiřování nebo prodeji programu do zahraničí.

Universálnost a srozumitelnost pro velkou skupinu lidí může být ale i nevýhoda. Použití minoritního jazyku je do jisté míry obfuskace aplikace (obfuscate – zatemnit), která zkomplikuje nečesky rozumějícím provádět reversní inženýrství.

Jak se rozhodnout

Na základě bodů výše nevypadá rozhodnutí mezi češtinou a angličtinou jako takový problém.

Bohužel nikdy dopředu není možné říct, jak se program bude používat a zákon schválnosti praví, že to bude nakonec úplně jinak, než to vypadalo.

Přeložení zdrojového kódu

I při volbě „nevhodného“ jazyku nemusí být situace úplně ztracená. Programátorská IDE mívají nástroj pro hromadné změny názvů identifikátorů.

Většinou se taková možnost nachází po něčím jako Refactor → Rename. Příklad z NetBeans po kliknutí pravým tlačítkem na název proměnné: