Markdown

Při vytváření obsahu na internetu se zpravidla hodí nějaké formátování obsahu. Od vytváření odstavců – přes tučný a šikmý text – až po odkazy, seznamy, obrázky a vlastní bloky.

V závislosti na tom, jestli se jedná o komentář na Facebooku, diskusní příspěvek nebo třeba článek na blogu, se potom hodí různé způsoby, jak psát obsah.

Syntaxe Markdownu

Markdown je ve formátování specifický tím, že nepoužívá otevírací/uzavírací značky jako HTML nebo BB Code, ale zvláštní řídicí znaky.

Myšlenka MD (Markdownu) je v tom, aby v něm zapsaný obsah jakž takž rozumně vypadal i v naprosto hloupém editoru, který zvládá jen prostý text (například prvek <textarea> na webových stránkách nebo poznámkový blok ve Windows).

Příklad v Markdownu

# Nadpis nejvyšší úrovně
Odstavec s **tučným** a *šikmým textem*
1. číslovaný seznam
2. s několika
2. položkami

## Podnadpis <h2>
Zdrojový kód může být `v řádku` nebo jako blok:

  Výpis zdrojového kódu.
> Bloková citace
- nečíslovaný
- seznam

Odstavec s odkazem na [web jecas.cz](http://jecas.cz).

A nakonec obrázek:

![alternativní text](http://jecas.cz/images/jecas.png)

Výše uvedený obsah se v HTML zobrazí následovně:

Ukázka

Poznámky k MD syntaxi

• U číslovaného seznamu není nutné, aby byly položky v pořadí 1, 2, 3. Klidně jde všude uvést jedničky a vše se řádně převede:

  1. položka
  1. druhá položka
  1. třetí položka

• Řádkový kód se značí zpětným lomítkem ` (anglicky backtick nebo backquote).

  Na české klávesnici je trochu problém tento znak zapsat. Je potřeba použít klávesovou zkratku Pravý Alt + ý.

• Blokový kód stačí odsadit tabulátorem nebo 4 mezerami a vynechat před ním jeden řádek.

  Při zvýrazňování syntaxe se častěji používá zápis s třemi zpětnými uvozovkami ``` a určením názvu jazyku:

  ```javascript
  var s = "Obarvený JS kód";
  alert(s);
  ```

• Uvnitř (ne)číslovaných seznamů jde vytvářet odstavce (pomocí vynechání řádku a odsazení):

  - První odstavec v seznamu
      
      Druhý odstavec v seznamu

• Markdown se může kombinovat s HTML. Výjimkou je odsazení (zdrojový kód), kdy se HTML kód převede na entity, aby se neinterpretoval.

• Odkazy na stránky, obrázky a jiné soubory jde alternativně zapisovat pomocí odkazů:

  Odstavec a odkaz na [web jecas.cz][2] a odkaz na [diskusi][1].

  Cíle odkazů jdou potom nadefinovat třeba na konci souboru:

  [1]: http://diskuse.jakpsatweb.cz
  [2]: http://jecas.cz

  Kromě číselných identifikátorů jde používat stejným způsobem i řetězce (nezáleží na velikosti písmen).

Výhody a nevýhody

Hlavní nevýhoda je v nutnosti se učit nový jazyk.

Pro běžné uživatele je nejspíš vhodnější visuální WYSIWYG editor. Pro člověka znalého HTML není potom problém s dobrým editorem psát přímo v HTML.

Syntaxe MD nemá jasná obecná pravidla jako HTML nebo BB kód, kde je jasně stanovená značka a atribut, ale různé prvky se řeší odlišným způsobem.

Omezení

Má-li si člověk vystačit pouze s Markdown syntaxí, relativně brzo narazí na omezení v bohatosti syntaxe.

Například obyčejné vytvoření HTML tabulky nebo vlastního bloku (elementu <div> s vlastní třídou) není v základní implementaci Markdownu možné.

Identifikátory nadpisů sice MD vytváří automaticky, nastavit vlastní ID ale moc elegantní není:

# <a name="identifikator"></a>Nadpis

Stejně tak vytvoření popisku k obrázku, které by se dalo řešit třeba pomocí značek <figure> a <figcaption> nejde v základní MD syntaxi nějak rozumně vyřešit.

Psát v MD celé HTML stránky je tak značně komplikované.

Na druhou stranu omezení se na základní věci má i svoje výhody, protože vlastní bloky jsou oproti standardním HTML prvkům náchylné na problémy při redesignu.

Kvůli omezením Markdownu tak vznikne celkem universální kód.

Výhody

Díky rozšířenosti je Markdown vhodný formát pro jednoduché formátování textu dobře přenositelné mezi různými aplikacemi.

Při psaní v hloupém editoru je MD přehlednější a nejspíš i pohodlněji zapisovatelný než HTML nebo BB kód. Při použití editoru se zvýrazňováním syntaxe, Emmetem, snippety a klávesovými zkratkami se ale rozdíly mezi MD a HTML dost stírají.

Výstupem z textu zapsaného v Markdownu je validní HTML. V případě používání HTML je obvykle nutné provádět opravení/ošetření HTML kódu.

Implementace

Při používání MD na webu jsou dvě možnosti:

1. Zpracovávat Markdown na straně serveru (např. v PHP).
2. Převádět syntaxi přímo v prohlížeči JavaScriptem.

PHP

Nástroje pro formátování Markdownem v PHP:

MD v JavaScriptu

Převádění v JS na straně klienta se hodí spíš pro živý náhled, protože umožnit uživatelům, aby do DB vkládali HTML kód většinou není moc bezpečné.

Pro JavaScript se nejčastěji používá knihovna marked:

Živá ukázka – jednoduchý editor převádějící Markdown do HTML

Editory

Existuje mnoho editorů podporující Markdown. Existují i pluginy do offline editorů – třeba pro Sublime Text.

Lepší editory dokáží prvky v Markdownu visuálně odlišovat nebo nabízet rovnou výsledný náhled. Pro pohodlnější psaní jsou hodně užitečné klávesové zkratky.

Texy!

Existuje více nástrojů pro relativně pohodlné psaní v plaintextu převoditelného do HTML.

Jedním z nich je Texy! od Davida Grudla, které používá trochu jinou syntaxi než MD.

V Texy! je možné používat vlastní bloky, dokáže zajistit české typografické úpravy, ale není tolik rozšířeno jako Markdown.