Výběr jazyku stránky

V případě, že má být webová stránka nebo aplikace dostupná ve více jazycích, existuje několik způsobů, jak to udělat. V různých situacích se hodí různé postupy.

Autodetekce jazyku

Pro lepší komfort návštěvníků je vhodné zkoušet automaticky určit jazyk, který bude návštěvník preferovat.

V některých situacích se kromě jazyku hodí detekovat i lokalitu, na základě které může být web personalisovaný.

Detekovat jazyk klienta lze v PHP z hlavičky HTTP_ACCEPT_LANGUAGE.

V JavaScriptu je informace o jazyku v navigator.language (případně navigator.userLanguage v IE 10 a starší).

Výstup z této detekce je závislý na nastavení jazyku v prohlížeči. Když si člověk jazyk v prohlížeči změní, adekvátně se změní informace v HTTP_ACCEPT_LANGUAGE:

Jazyk zjištěný JavaScriptem se nemusí shodovat s hlavičkou HTTP_ACCEPT_LANGUAGE.

Při přítomnosti více jazyků může prohlížeč vrátit jejich seznam se stanovenou prioritou.

en-GB,en;q=0.8,cs;q=0.6,de;q=0.4

U prohlížečů od Microsoftu – Edge/IE – je jazyk prohlížeče nejspíš určen operačním systémem.

GeoIP

Druhá možnost, jak jazyk automaticky určit, je detekce podle IP adresy:

Jde o relativně spolehlivou metodu. Stačí vyzkoušet. Zjistit aktuální jazyk dle HTTP hlavičky a IP detekce je možné na následující stránce:

Risiko autodetekce

Automatické určení jazyku může v případě selhání značně zkomplikovat návštěvníkovi život. Přijít na web a vidět ho v jazyce, kterému člověk absolutně nerozumí, je dost nešťastné.

Mělo by proto být zřejmé, jakým způsobem jazyk následně ručně změnit.

Změna jazyku

Pokud automatická detekce nastaví jazyk jinak, než by si návštěvník přál, bude potřeba jazyk přepnout.

Vzhledem k tomu, že různé weby mají různé požadavky na změnu jazyka, neexistuje nějaký jednoznačný styl, jak přepínání jazyků realisovat.

Nejčastěji jde změnu jazyka nalézt nejspíš:

1. Vpravo nahoře.
2. V patičce.
3. V nastavení.

Díky automatické detekci nemusí být zvlášť u aplikací nutné, aby vůbec někdy uživatel jazyk měnil. U obsahových webů je ale situace někdy odlišná, protože některé stránky mohou být v některém z jazyků lépe zpracovány.

Příklady

Na Facebooku jde jazyk změnit v patičce po kliknutí na aktuální jazyk.

Twitter má změnu jazyku až v nastavení:

Pokud jsou k disposici pouze dvě jazykové verse, nabízí se použít třeba styl, který používá Wedos:

Ikony vlajek

Obchod Alza.cz používá řešení se symboly vlajek:

Ty na jednu stranu pomohou v orientaci, na stranu druhou dávají výběru jazyku vyšší pozornost, než by možná bylo potřeba.

Další problém je v tom, že úplně neplatí rovnice vlajka = jazyk. V některých zemích se hovoří více jazyky a stejně tak některými jazyky se mluví ve více zemích (člověk z Brazílie bude klikat na portugalskou vlajku a podobně).

Jazyk jazyků

K úvaze je, jestli jednotlivé jazyky vypsat v aktuálně nastaveném jazyce, jazykem daného jazyku nebo použít universální angličtinu.

Při použití aktuálního jazyku může nastat problém v případě, že se člověk překlikne. Najít způsob, jak se přepnout zpátky do alespoň trochu srozumitelného jazyku je potom náročné.

Zabránit tomu jde vypsáním seznamu jazyků v jazyce každého z nich. Tedy místo „Slovinština“ psát slovinsky „Slovenščina“ a podobně. Uživatel potom najde svůj jazyk i v případě, že je web nastaven do jazyku, kterému vůbec nerozumí.

Tento přístup je třeba na Facebooku, kde se po najetí navíc zobrazí název jazyku v aktuálně nastaveném překladu.

Ukládání jazyku

Nastaví-li si uživatel vlastnoručně požadovaný jazyk, je dobré mu tuto volbu uložit, aby si ji stránka pamatovala.

Dobře se pro to hodí cookies – nejspíš i v případě, že se uživatel na stránku přihlašuje, aby po případném odhlášení byl web v jeho oblíbeném jazyce.

V přenášení informace o aktuálním jazyce se liší vhodné postupy pro obsahové weby od webových aplikací:

Webová aplikace

Webové aplikace (jako Facebook nebo Twitter) v určitém jazyce mají typicky jen uživatelské rozhraní a samotný obsah je potom v jazyce jeho autora.

Například na Facebooku je vidět, jak je uživatelský obsah v češtině doplněn uživatelským rozhraním (například) v angličtině.

V takové situaci je poměrně rozumné, že se obsah nachází na stále stejné URL nezávisle na jazyku návštěvníka.

https://www.facebook.com/jecas.cz/posts/1026829824045400

Když si tuto URL nalistuje člověk s Facebookem ve španělštině, bude mít ovládací prvky mimo textu příspěvku španělsky.

Obsahová stránka

U webů sestávajících ze souvislého textu v různých jazycích je potom situace úplně jiná.

Jednotlivé stránky jsou textově kompletně odlišné, takže je potřeba, aby byly na odlišných adresách (aby na různé jazykové mutace šlo odkazovat a mohly je indexovat vyhledávače).

Jazyk v URL

Obvykle se informace o jazyku přenáší v URL. Ačkoliv by teoreticky šlo mít pro kontaktní stránku v češtině a angličtině adresy typu:

example.com/kontakt
example.com/contact

Při potřebě překladu do němčiny nebo slovenštiny by ale nastal problém s obsazenými URL.

Pohodlnější tak bývá zanést informaci o jazykové versi přímo jako část URL:

example.com/cs/kontakt
example.com/en/contact
example.com/sk/kontakt

Různé domény

Možnost je případně i v použití zvláštních domén pro jednotlivé jazykové mutace:

example.cz/kontakt
example.com/contact
example.sk/kontakt

U webu s hodně překlady to ale může být neúnosně finančně nákladné nebo technicky složitěji řešitelné.

Výchozí jazyk

K úvaze je, jestli mít nějaký jazyk jako výchozí. Tedy například anglickou podobu stránky mít na:

example.com/
example.com/contact

A překlady na:

example.com/cs/kontakt
example.com/sk/kontakt

Nebo mít všechny verse na URL nesoucí název jazyku.

Přesměrování

Je-li informace o jazyku v URL u všech jazykových mutací, je třeba vyřešit situaci, kdy se návštěvník dostane na stránku:

example.com

Nabízí se ho přesměrovat na základě detekce jazyku na příslušnou jazykovou podobu, například:

example.com/cs

Pro vyhledávače je totiž jinak problém, když se na stejné adrese zobrazuje různým lidem různý obsah:

Obecně zatím platí, že Seznam dokáže na jedné URL zaindexovat jenom jeden obsah.

Google dokáže zaindexovat na jedné URL více obsahů, ale nedokáže je pak oba nabídnout uživateli.

– Yuhů

Bohužel přesměrování má ten problém, že zbytečně zdržuje načítání stránky. Na pomalém mobilním připojení může být odezva každého požadavku třeba 300 milisekund.

Přesměrování tak zbytečně zdrží načítání a sníží rychlost webu.

Kanonické URL

Obejít problém přesměrování jde servírováním odlišného obsahu na stejné URL hlavní stránky, kde je podle automaticky detekovaného jazyku uvedena značka <link rel="canonical"> – ta slouží pro vyhledávače, aby pro ně neexistovala adresa s proměnlivým obsahem.

<link rel="canonical" href="http://www.example.com/en">

Problematiku přesměrování a použití kanonického odkazu jsem konsultoval s Yuhůem:

Pokud použiješ na HP obsah proměnlivý podle jazyka, Seznam uvidí kanonický link a zpracuje ho podobně jako přesměrování, ovšem jako kanonickou adresu v SERPu vždy použije example.com/xx

Přijde ti postup s kanonickým odkazem v pořádku, nebo je lepší postupovat jinak?

Yuhů: Já bych se smířil s tím přesměrováním, aby mohly vyhledávače pohodlně zaindexovat všechny jazykové verze na jejich URL.

Posílá SeznamBot hlavičku HTTP_ACCEPT_LANGUAGE, ze které lze detekovat češtinu?

Yuhů: Pokud vím, posílá tuhle hlavičku a primárně chce češtinu. Občas to přináší i vtipné až smutné situace, například když narazíme na nějaké automaticky nebo komunitně přeložené mohutné americké weby.

HTML atributy

V souvislosti s jazykovými versemi se je možné setkat s atributy lang a hreflang.

Atribut lang se zpravidla používá pro celou stránku u značky <html>. Jeho význam je trochu sporný, protože vyhledávače stejně musí provádět detekci jazyku na základě obsahu.

Pomocí hreflangu jde k odkazu přidat informaci, že vede na určitou jazykovou versi.

První způsob je značkou <link> v hlavičce:

<link rel="alternate" hreflang="sk" href="http://example.sk/">

A podobně pak i u odkazů (třeba v menu na přepnutí jazyka):

<a href="http://example.sk/" hreflang="sk">
  slovensky
</a>

Za doplnění děkuji Petru Soukupovi.

Překlad

Jak technicky řešit přeložení obsahu stránky řeší následující článek:

Odkazy jinam

• Sitepoint: How Do You Represent a Language on the Web?